Voska: My děti z druhé ruky (Eliadova knihovna)
Děcák na vlastní kůži U tématu dětských domovů a sociální vyloučenosti těžko očekávat úplnou selanku, inscenace Róberta Štefančíka My děti z druhé ruky, která se uvádí v Eliadově knihovně Divadla Na...
View ArticleMikulka: Krkavci (Dejvické divadlo)
Nevěřte nikomu! Skoro se tomu nechtělo věřit, ale stalo se: Janu Fričovi (a Martě Ljubkové) se v Dejvicích podařilo vstoupit do velmi podobné řeky jako před lety v Národním s Vassou Železnovovou. Sto...
View ArticleŠkorpil: Krkavci (Dejvické divadlo)
Fričovi Krkavci v Dejvickém divadle jsou ozvěnou jeho oceňované Vassy Železnovové uvedené před čtyřmi lety v Národním divadle. Nejen použitím mikroportů přispívajících k chladné a odtažité náladě...
View ArticleDubský: Krkavci (Dejvické divadlo)
Pro svůj režijní comeback si Jan Frič vybral téměř zapomenutou francouzskou hru z konce 19. století, která se v Česku ještě nehrála. A dokázal ji společně s dramaturgyní Martou Ljubkovou zbavit nánosů...
View ArticleVoska: Noc tribádek (HaDivadlo)
Noc Ivany Uhlířové Chtěl jsem svou glosu začít drobným postěžováním si, že jinak povedená Burajova inscenace se zhruba od poloviny – ve shodě s Enquistovým textem – trochu tematicky cyklí. Webová...
View ArticleMikulka: Černý partyzán (Minor)
Patálie s oživlými pomníkyLoňská inscenace Husy na Provázku Sága rodu Marxů začíná scénou, ve které ožije pomník nejslavnějšího člena rodu. Dost podobný výjev tvoří úvod inscenace , kterou nastudoval...
View ArticleDubský: Vlastenci (Národní divadlo Brno)
Je potěšující vidět, že se hra populárního britského autora Petera Morgana objevuje na českých jevištích jen necelé tři roky po premiéře v Londýně. Zvlášť když jde o kus, který se věnuje palčivě...
View ArticleMikulka: Příliš krátká telomera (Divadlo pod Palmovkou)
„Stáří je nemoc, která se dá léčit“ První inscenace „zábradláckého“ Jana Mikuláška Pod Palmovkou do značné míry navazuje na zdejší úspěšnou Ženu filmového kritika (psali jsme o ní tady). Hraje se v...
View ArticleMikulka: Golem (Divadlo v Dlouhé)
Golem, Faust, Löw, Rudolf a tak Hradecké režijně dramaturgické duo Jakub Vašíček - Tomáš Jarkovský se představilo v Divadle v Dlouhé inscenací určenou především mladším divákům. A jak je v případě...
View ArticleVoska: Jednou nám za to děcka poděkujou (Husa na provázku)
Na kole i autem přes mrtvoly Být městským cyklistou není úplně jednoduché. Kdokoli se o tom může přesvědčit ve kterýkoli (obzvlášť všední) den v pražských ulicích nebo třeba prostřednictvím inscenace...
View ArticleDubský: Město světla (Divadlo X10)
Nová inscenace Divadla X10 je adaptací románu španělského spisovatele Andrése Barby. Děj se odehrává na počátku devadesátých let minulého století v jihoamerickém městečku San Cristóbal, kde se náhle...
View ArticleVoska: Normální detektivní komedie (Husa na provázku)
Taková NORMÁLNÍ rodinka Dvě hodiny bez přestávky a autorka (Tereza Volánková) zároveň v pozici režisérky. Přiznám se, že na další představení z hostovací série Husy na provázku v Arše+ jsem šel s...
View ArticleMikulka: Škůdci (Wariot Ideal - Alfred ve dvoře)
Scény z rodinného životaJakkoli mohou inscenace Wariot Ideal nabrat různé konkrétní podoby, jejich základ bývá podobný. Sebeironická hravost, chuť objevovat v situacích na první pohled docela...
View ArticleVoska: Aparát (Studio Hrdinů)
Vskutku zvláštní aparát Inscenace Kathariny Schmitt, která je adaptací povídky Franze Kafky V kárném táboře, stihne za sedmdesát minut projít docela nezvyklým vývojem. Nejprve pozornost upoutá bytelný...
View ArticleArticle 0
"Promiňte, to má být komedie?"Replika Barbory Kubátové z inscenace Jana Mikuláška Příliš krátká telomera vlastně docela dobře shrnuje můj převládající dojem z nejnovější premiéry Divadla pod Palmovkou....
View ArticleŠkorpil: Líbesbríf (Činoherní studio Ústí nad Labem)
Dopis je ze své podstaty žánr monologický. Těžko tedy vyčítat Davidu Šiktancovi že takový je i jeho Líbesbríf na rozloučenou se Střekovem a ústeckým Činoherním studiem. Nad čím už se ale pozastavit...
View ArticleŠkorpil: Neboj bejby, to je jazz! (Městká divadla pražská - ABC)
Inscenací Zítra swing bude zníti všude, jsem byl nadšen (jak lze ostatně posoudit zde). Pamatuji si ji jako sice nenáročný, přesto však perfektně odvedený kus, v němž nic nepřečnívá, ani nechybí a...
View ArticleVoska: Květy noci (JEDL - Rokoko)
Temná, mlžná noc Asi ve dvou třetinách večera vystupuje Lucie Trmíkové z dosavadní stylizace a naprosto civilně se svěřuje s tím, že celá inscenace „nějak nefunguje“. Obrací se přitom na...
View ArticleMikulka: Za rohem svět (Studio Hrdinů)
Pahýly bez pointy Možná by se to dalo odbýt něčím na způsob „nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“. Jenže moudro nemoudro, prakticky stejný tým - a s dost podobným přístupem jako před pár v inscenaci Oči...
View ArticleDubský: Reality (Divadlo Husa na provázku)
Autorský tandem Petr Erbes a Boris Jedinák postupoval při svém hostování v brněnské Huse podobným způsobem jako třeba v případě Discolandu v jejich domovském Divadle Na zábradlí. Dokudrama Reality se...
View ArticleVoska: Fušeři (Divadlo Na zábradlí)
Mikulášek light Fušeři v režii Anny Davidové do repertoáru Divadla Na zábradlí vlastně skvěle sedí. Hned ve dvojím připomínají úspěšné inscenace zdejšího kmenového režiséra Jana Mikuláška, jakými jsou...
View ArticleŠkorpil: Don Quijote. Pustá země. (Národní divadlo)
Sám T.S.Eliot opatřil svou Pustou zemi poznámkovým aparátem, v němž osvětluje použité citace a odkazuje k inspiračním zdrojům. Později toho prý litoval, neboť to vedlo k „nabubřelému učenectví“ (bogus...
View ArticleVoska: Za rohem svět (Studio Hrdinů)
No přesně! Tvůrčí tým v internetové anotaci trochu varuje, že se bude zabývat tápáním, pocity dezorientace nebo gesty, jejichž smysl uniká. Ano, to by tematicky sedělo. Ovšem zhlédnuté představení...
View ArticleVoska: Upokojenkyně (Studio Ypsilon)
Zabijačka s lidskou tváří Tentokrát mě do Ypsilonky nalákal text Kazimíra Lupince – a skutečně, dopadlo to tentokrát mnohem lépe než minule na Prázdninových iluzích. Lupincův text totiž sleduje příběh,...
View ArticleŠkorpil: Volání rodu (Východočeské divadlo)
Volání rodu Elišky Říhové je zásvětním tripem inspirovaným Marquézovým Podzimem patriarchy a uměním taxidermie, čili vycpávání (velkých) zvířat. V jakýchsi třech kruzích pekla, oddělených pádem jedné z...
View Article